Izák Abrabanel

Izák ben Judah Abrabanel
Izák ben Judah Abrabanel
Narození	1437; Lisabon
Úmrtí	1508; Benátky
Povolání	filozof, byznysmen, básník, teolog, rabín, bankéř a politik
Denominace	judaismus
Významná díla	Peruš Abraban’el
Děti	Jehuda ben Jicchak Abravanel; Samuele Abarbanel;
Pohřben	Padova
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Izák ben Judah Abrabanel (1437, Lisabon – 1508, Benátky) byl židovský filozof a komentátor Tóry narozený v Portugalsku.

Život

Byl nejprve významným finančníkem, portugalský král ho jmenoval pokladníkem (de facto ministrem financí). Byl ovšem přinucen vzdát se svého úřadu králem Janem II., který ho podezíral z toho, že se zapletl do spiknutí vévody z Braganzy. Abrabanelovi se sice podařilo uprchnout do Kastilie, ale jeho veškerý majetek byl zkonfiskován. Abrabanel se pak usadil v Toledu a začal se mnohem více věnovat výkladu bible. Napsal rozsáhhlé komentáře ke knihám Jozue, Soudců a knize Samuelově. Pak ho však znovu zlákala politika a začal pracovat pro královnu Isabelu. Po vyhlášení neblaze proslulého ediktu, který vyháněl Židy ze Španělska, se snažil ho odvrátit, když nabídl králi 30 000 dukátů z vlastních peněz, avšak marně. Opustil proto Španělsko spolu se svými souvěrci. Odešel do Neapole. I v pozdějších letech prý nabízel králi Ferdinandovi vysoké sumy (600 000 korun) za zrušení ediktu. Král prý dokonce uvažoval o tom, že nabídku přijme, legenda však praví, že podlehl tlaku dominikánského inkvizitora Tomáse de Torquemady, který mával před králem krucifixem a křičel na něj, zda chce zradit svého pána stejně jako Jidáš. Abrabanel zemřel v Benátkách, pohřben byl v Padově. Zdejší hřbitov však byl vypleněn, Abrabanel tak nemá svůj hrob.

Dílo

Jeho výklady bible byly ve své době výjimečné tím, že je propojoval s aktuálními společenskými a politickými problémy. Výjimečným mezi židovskými učenci byl též tím, že jeho práce respektovali i křesťanští myslitelé a často je využívali při svých vlastních výkladech bible. Abrabanel sám byl vůči křesťanství velmi otevřený a hojně citoval například z Jeronýmových výkladů, které dokonce označoval za správnější než ty rabínské. Jeho texty jsou psány srozumitelným stylem, s cílem oslovit i méně vzdělané židovské čtenáře. Zvláštní zájem Abrabanel věnoval tématu Mesiáše v judaismu (zejm. v trilogii Migdal ješu'ot (Pevnost spásy; מגדל ישועות‎). Postavil se jak proti křesťanskému pojetí mesiáše, tak proti tradičnímu pojetí judaistickému. Zdá se, že mnohými texty chtěl dodat naději svým trpícím souvěrcům ve Španělsku, že příchod Mesiáše se blíží a oni se ho dožijí. Soustředil se přitom na mesiánské zmínky u méně známých proroků, zejména u Daniela, který ani není za proroka v judaismu uznáván. Bojoval proti racionalistickému výkladu Bible (zejména proti Maimonidovu) i proti výkladu, který bibli vnímal jako filozofickou alegorii. Také kabalistickým výkladům své doby byl vzdálen, i když je zjevně znal a částečně zřejmě respektoval.

Kontroverze

Někteří pozdější autoři (zejm. David Brion Davis) považují některé Abrabanelovy zmínky o černoších v jeho textech za rasistické. To proto, že Abrabanel považoval černošské otroky za potomky biblického Hama, který byl proklet. Tyto pasáže také posloužily americkému černošskému antisemitismu k obviněním, že Židé byli hlavními organizátory a podporovateli obchodu s černými otroky ve středověku. Jiní autoři, jako Jonathan Schorch či David M. Goldenberg, obviněním z rasismu však oponují a tvrdí, že jsou nejen ahistorické (tyto názory byly tehdy obvyklé u křesťanských i muslimských autorů, byly common sensem své doby), ale jsou založeny i na nepochopení Abrabanelova textu. Pojem černého otroka byl podle nich pro Abrabanela jakýmsi „abstraktním mýtem”, způsobem, jak vykládat biblický text, zatímco jeho vnímání reálných černochů bylo mnohem humanističtější, než bylo v jeho době obvyklé.^[1]^[2]

Reference

↑ Goldberg, David M. (1997). Struggles in the Promised Land: Towards a History of Black-Jewish Relations in the United States. New York/Oxford: Oxford University Press.
↑ Schorsch, Jonathan. Jews and blacks in the early modern world. Cambridge University Press.

Literatura

Borodowski, Alfredo Fabio (2003). Isaac Abravanel on Miracles, Creation, Prophecy, and Evil: The Tension Between Medieval Jewish Philosophy and Biblical Commentary. Studies in Biblical Literature. V. 53. Peter Lang. ISBN 0-8204-6236-5.
Feldman, S. (2002). Philosophy in a Time of Crisis: Don Isaac Abravanel – Defender of the Faith. Routledge. ISBN 0-7007-1590-8.
Lawee, Eric (2002). Isaac Abarbanel's Stance towards Tradition. Albany: SUNY Press. ISBN 0-585-42646-5.
Netanyahu, B. (1999). Don Isaac Abravanel: Statesman & Philosopher. Cornell University Press. ISBN 0-8014-3487-4.
SLÁDEK, Pavel. Na útěku. Don Jicchak Abravanel a jeho syn Jehuda. Z cyklu rabínští učenci středověku a renesance II. Roš chodeš. 2012-3-1, roč. 74, čís. 3, s. 16–17. Dostupné online [cit. 2014-2-13]. ISSN 1210-7468.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Izák ben Judah Abrabanel na Wikimedia Commons
Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com
Encyklopedické zdroje na Answers.com
Heslo v Jewish encyclopedia

[1] Goldberg, David M. (1997). Struggles in the Promised Land: Towards a History of Black-Jewish Relations in the United States. New York/Oxford: Oxford University Press.

[2] Schorsch, Jonathan. Jews and blacks in the early modern world. Cambridge University Press.

[1]

[2]